Jak .. ?

2. june 2013 at 18:09 | MICHELLE |  A R T I C L E S
Je toho sousta, co vás v životě tíží. Co vás zdržuje. Nemůžete kvůli tomu jít dál. Nemůžete se pohnout. Učinit jediný krok. Nejde to.. Jsou to věci, kvůli kterým plakáváte. Jsou to věci, kvůli kterým jste pořád na jednom místě. Chtěli by jste jí dál, ale něco vás drží. Ty vzpomínky na to. Na něco. Ať je to cokoli.
Mám jeden problém. Pořád nacházým spousta věcí, které mě brzdí. Už už jsem si myslela, že jsem dále, že mě něco někam odvede. Už už, už to skoro bylo. Ale pak? Opět nějaká rána .. Nějaká ta věc, která vám to vše připomněla. Jak se jich ale zbavit .. ? Odpověď, na kterou jsem přišla, mě zklamala, ale uhodila do mozku a srdce natolik, že je to moje jediná pomoc, ke které se obracím dennodenně. Za vše, co se vám stane, vše, co se k vám vrací, vše, co vám ubližuje kvůli jedné myšlence, za vše tohle nadávat můžete. Vaše smysly to vyžadují a chtějí to. Ale nakonec .. Se s tím stejně smířit musíte. Aby jste mohli žít. A já žít chci.



 

Možná dnes je ta správná doba.

11. may 2013 at 0:49 | MICHELLE |  A R T I C L E S


Že bych povídala, že jsem se vrátila, že bych povídala, že jsem odešla, sama se v tom nevyznám, nebudu to rozvádět..

Chtěla jsem se spíše pochlubit, jak jsem pyšná na to, že jsem to opět já. Myslím, že každý dospívající člověk má nějaké to své období. Každý si do toho období může zařadit své .. S chytrou hlavou, momentálně prázdnou, mohu s čistým svědomím říci, že já, jsem mu už unikla. Poměrně brzy. Prožila jsem ho krátce a někdy se modlím, pro vrácení času, abych jej zažít nemusela vůbec. Ale ten čas plyne, ono to odejde. Stane se to, odpaří se to. Proto plyne, to je jeho výhoda .. Zároveň naše. Myslím, že jsem našla samu sebe. Sedím a píši si do deníku, jako tenkrát, píši si do něho, jako tenkrát, píši do toho starého, ne do toho nového, ten byl nutno spálit, bylo tam ohavností ..
Jsem na sebe dnes pyšná, ale zároveň se divím, jak jsem takový mohla vůbec být .. Našla jsem se, a díky jedné osobě.




Díky této osobě dnes vím, kým opravdu jsem. Díky této osobě znám lásku, díky této osobě jsem poznala svět. Díky této osobě jsem otevřela oči, díky této osobě jsem začala žít.

MOHLA BYCH SE VYPSAT DO NEKONEČNA.

Dneska mě přesvědčil, že on mi ze života jen tak neodejde, já jemu sna taktéž ne. Naučil mě znovu žít, naučil mě spousty věcem, které by mi došly asi hodně pozdě, pozdě, je ale pozdě viď/te..

Chtěla jsem se jen ozvat, asi nikomu, spíše své hlavě a srdci, že jsem to dnes já, ta co tenkrát psávala ..

KONCIM

11. september 2012 at 13:04 | MICHELLE
ano končím . co by bylo . co bude ?